Jdi na obsah Jdi na menu
 


Kupování grilu

4. 7. 2017

Kupování grilu

 

  Vážení čtenáři, rád bych se s Vámi podělil o jednu zajímavost při nakupování grilu. Akce by se dala pojmout jako trénink "asertivního" jednání.

 

 Je červenec a stále v domácnosti chybí/chyběl gril, abych si občas mohl ugrilovat nějakou dobrotu v rámci "prasečího dne". Gril většinou vydrží na dvě sezóny, pak se únavou materiálu rozpadne (musí čelit vysoké teplotě). Díky působení vnějších vlivů vzniká koroze materiálu.

 Dosud mi gril chyběl a nebyl jsem schopný si pořídit nový, konečně 3. července k tomu došlo!

 

 Zhruba před 11. hodinou dopolední se rychle rozhodnu, že vyrazím si koupit nový gril. Dorazím do nejbližšího železářství - Hornig, tam si prohlížím různé druhy grilů. V nabídce jich je mraky, dokonce k vidění byly i elektrické grily.

 

 Vidím vystavený a kompletně smontovaný soudkový gril. Vezmu ho, protože na tento typ jsem zvyklý. Pomaličku a jistě se předkloním, uchopím ho do rukou za dřevěná madla. Říkám si, je celkem lehký, nebudu mít problém ho odnést domu. Pokračuji k pokladně požádat o účet.

 

img_20170703_112319.jpg

V podstatě ještě v 10:50 jsem o žádném grilu nevěděl, ale v 11:20 bych si mohl něco ogrilovat k obědu

 

Nákup - rozhovor:

 

Já: „Dobrý den, beru si soudkový gril“

 

Paní prodavačka: „Ano, ale přinesu vám krabici“ nebo něco takového jsem zaslechl. Z mého pohledu jsem vnímal "krabici", ne "v krabici". Stojím, raději dělám blbýho a odpovím:

 

Já: „To je dobrý, to nemusíte, odnesu ho, přeci není zas tolik těžký“

 

Paní prodavačka: „Ne, já vám přinesu v krabici“ zhruba mám tušení co asi bude následovat.

 

Přišla paní prodavačka s jiným grilem, který je v krabici nesmontovaný. Přesně co jsem tušil.

 

Já: „Ale prosím Vás, mně se to nechce montovat, nejsem moc manuálně zručný, práce by mi sebrala mnoho času“

 

Paní prodavačka: „Pane, je to úplně jednoduché, smontujete tři nožičky a nasadíte rošt“

 

Já: „No jo, ale než najdu šroubovák, než vybalím z krabice, tak to bude přeci dlouho trvat“ ještě v duchu si uvědomuji tápání při sestavování.

 

Paní prodavačka: „Řeknu kolegovi, ať vám gril smontuje“

 

Já: „Tak paráda, klidně počkám“

 

Paní prodavačka: „Kolega má zrovna moc práce, takže pak smontuje jiný gril a tenhle vám necháme“

 

Já: „Paráda, moc děkuji"

 

Zaplatil jsem, popadnu gril a vesele si kráčím domu!

 

 Odcházím z železářství s výborným pocitem, že vlastně mám „podnikatelské myšlení“, třeba za ušetřený čas mohu udělat někomu službu, nebo klidně mohu to prospat, pokoukat po přírodě, trénovat, už je jedno jak s časem vynaložím...  Ušetřil jsem minimálně hodinu času. Než bych našel křížový šroubovák, něco by trvalo vybalení výrobku z pevných krabic. Dále mě nikdy manuální práce moc neimponovala (zase někoho baví), došlo by k dlouhému tápání, než vlastně produkt sestavím.

 

Hodnocení: jednak takhle myslí podnikatelé, dále došlo k podnětné situaci, kterou beru jako výborný trénink asertivity aplikující z knihy “bůh chodí po světě vždycky inkognito“. 

 

img_20170704_140649.jpg

Kniha: bůh chodí po světě vždycky inkognito

Autor: Laurent Gounelle

 

Testování grilu

19858678_10207317508494434_1344243861_n.jpg

 

19724148_10207317508174426_915473571_o.jpg

   Testování grilu dopadlo na výbornou! Všem přátelům moc děkuji za příjemné posezení, které se konalo dva dny po nakupování grilu (středa 5.7.2017 na svátek). Zaměstnancům v železářství u Horniga moc děkuji za profesionální služby. Pointa mé pochvaly: zaměstnanci měli empatii k náročnějšímu zákazníkovi, což se tady v Čechách velice cení.