MASÉR, TERAPEUT A FITNESS TRENÉR MARTIN HÁZE

Soutěže v kondiční kulturistice Ostrava, Krnov

Minulý  víkend se konaly soutěže v kondiční kulturistice v Ostravě a Krnově. Účastnil jsem se obou soutěží.

 V pátek jsem vyrazil ve 12:48 vlakem z Jilemnice do Ostravy. Ve vlaku jsem vybalil suchou rýži, lidi na mě koukali jako na chudáka, a když  jsem měl černý ruce od barvy, tak  koukali jako na blázna. V Pardubicích jsem přestoupil na Ostravu a jel jsem Pendolínem, opravdu luxus. V Ostravě jsem byl lehce po 17hodině. Na nádraží jsem si dal kafíčko, abych se rozkoukal. Poslouhal jsem nádražní znělky, no lidi to nemá chybu. Po kafi zajdu do informačního centra, kde jsem si koupil jízdenku na hromadnou a optal se kudy se dostanu do Ostravy Martinov, poradili mi krásně, jel jsem tramvají číslem 4 až na konečnou. Vejdu do toho klubu Rockenroll, kde bude soutěž. Ptám se pořadatelů na ubytování, říkali zkuste naproti ubytovnu. No jdu tam, bohužel první dojem nic moc, ubytuji se, všude samí divní lidé a řev, snědl jsem 7 racio chlebíčků a všechno si sbalím, zdrhám na recepci, že končím! Bohužel od recepční jsem vydoloval pouze jen stovku z 520 Kč, no lidi představte si to, neúvěřitelné, no jo no člověk přijde i o víc, nejsem náročný, ale tohle pro mne bylo už moc, špína, nebezpečí no prostě ostravská hornická ubytovna. Přijdu zpět do budovy, kde se další den pořádala ta soutěž k pořadatelům a ptám se jich, jestli neznají něco lepšího? Ihned mně doporučili Penzion Třebovický Mlýn, dokonce mne tam i odvezli, skvělá ochota a velký dík. Penzion byl luxusní. Krásně jsem tam přespal.

 Závod v Ostravě proběhl bez úspěchu, byla vlastně moje první soutěž v kulturistice, takže jsem nevěděl co lze očekávat.
Tím pádem jsem byl malinko nervózní a nedokázal jsem se prodat v pózování, tak jsem se do finále nedostal.

Téměř všichni odvodňovali. Já jsem zvolil tu zdravější metodu superkompenzace, že jsem si vybral klasickou superkompenzaci, tzn. držet se pouze na komlexních sacharidech a pitím vody, ale během semifinálí jsem začal cukrovat na jednoduchých sacharidech ve formě sušeného ovoce a minimálně jsem pil.
 Po skončení soutěže jsem zklamaně váhal, jestli se mám zúčastnit i v Krnově. Zvážil jsem, když už jsem tady, tak už pojedu do Krnova a udělal jsem nejlépe, jak jsem mohl.   Večer před Krnovem se naštval a zašel si do Teska na hamburger s kečupem a aby toho nebylo málo, tak jsem se zastavil v penzionu, kde jsem byl ubytovaný a dal jsem si  tlačenku a pivo Ostraváka:D. Já myslel, že mě břicho bouchne, jak nejsem po měsíci zvyklý na tuto stravu, ale nakonec  mi to sprasení pomohlo. Už moc dobře vím, že těsně před soutěží tuky nenaženu, takže formu si nemohu zkazit. Po večerním pivu jsem už nic nepil a začal jsem před nedělí odvodňovat. Ráno jsem procvičil pózy a opět sacharidy komplexní plus jednoduché. Odevzdal jsem klíč od pokoje a moc jsem jim poděkoval za kvalitní ubytování. Opět jsem běžel do Teska a koupil si marmeládu a piškoty. Z teska jsem jel čtyřkou tramvají na Ostravské nádraží, kde jsem pokračoval do Krnova. Při cestování vlakem z Ostravy do Krnova jsem jedl racio chlebíčky s marmeládou a piškoty jako o život, k tomu za dopoledne 3 kafe a cítil jsem energii a ostrost svalů, také jsem zjiztil, že stahuji vodu z břicha. Jedno kafe v Ostravě na nádraží při klidném poslouchání nádražních znělek, no lidi mně skoro tekly slzy. Další kafe na fotbalovém stadionu v Krnově, kde se konal zápas a já se tam nachomýtl na turka, protože to bylo jediné místo, kde měli v neděli dopoledne otevřeno. To 3. kafe už přímo v klubu Kofola, kde probíhala ta soutěž. Opravdu aspoň to jednodenní odvodnění bylo znát. Mezitím vším jednoduché sacharidy.

 Opět probíhala soutěž a mezi semifinálema jsem cpal do sebe sušené ovoce, marmeládu, piškoty, racio chlebíčky a hlavně nepít  až mi z toho bylo špatně. Za dopoledne jsem snědl celou 240 g marmeládu. Asi 15 minut před vystupováním jsem se napumpoval, že jsem cvičil série kliků. No nastává soutěž, přicházím s úsměvem na pódium, naladím základní postoj a držím se zatnutý, no není to žádná sranda. Přicházím na řadu, snažím se co nejlépe zatínat, i když to nešlo, hlavně záda, občas jsem zaslechl i svoje číslo a už jsem cítil, že jsem na dobré cestě. Zpět se zařadím do zadu do základního postoje. Opět jsem vyvolaný na další kolo a slyšívám opět moje číslo, začínám mít radost, rozhodně lepší než předchozí den.  Zařadím se  do zadu a pak vcházíme ven, celkem všichni udýchaní, ale super pocit. Po vystoupení opět racio chlebíčky s marmeládou a pumpování, protože postupuji do finále, hurááá. Přemýšlím co budu dělat o volné sestavě na AC DC Back in Black, říkám si, že předvedu základní pózy. No nic čas se krátí a vcházíme jako jednotlivci na pódium. Odkroutím minutu Back in Black, sakra ta minuta je dlouhá, všichni tleskají, občas se nemohu i smíchy udržet. Vyjdu z pódia a se soupeři si podám ruku. No poté nastává finálový pózing, dávám svoje oblíbené pózy, jako např. hrudník, triceps z boku a břicho, nohy. Opět jdeme zpět a nyní vchází kategorie nad 30 let. Docela i pospíchám, protože je půl pátá a v pět mi jede vlak do Kerkonoš. Vyhlášení se dočkám, tak krásný pohárek a diplom za 6. místo. Pak mě ještě vyhlásili za to, že nemám trenéra a tak nějak si vystačím sám, vyhrál jsem sachariďák Gainer,  moc si toho vážím a všem pořadatelům velký dík.

 Rychle se rozloučím a běžím na vlak, ve vlaku do sebe hodím čokoládu a je mi tak blbě, že v Olomouci na nádraží jsem musel letět na WC a šlo to rychle ven. V Pardubicích jsem dostal chuť na bagetu se sýrem a pochutnal jsem si, tyhle prasecký chvíle si člověk musí vychutnat, za doprovodu nádražáckých znělek. Domu jsem dorazil ve 23:00 v pohodě a ve zdraví. Do Staré Paky pro mě dorazili naši. Doma jsem ještě snědl maso se sýrem a chleba, jak jsem si na tom chlebu strašně moc pochutnal.

JEŠTĚ rezervy, tam jsou!  hlavně to pózování a barva, byl jsem příliš bílý a to kazí na pódiu v osvětlení dojem. Příště zkusím jinou barvu, ale vše vyplývá ze zkušeností. Myslím si, že nejvíce bodů jsem ztratil, že mi nešla roztáhnout záda. Jinak na první soutěž jsem byl opravdu spokojený dostat se do finále se 6. místem. Opravdu skvělý a nezapomenutelný zážitek. Poznal jsem spousta fajnových lidí. Příště jdu do toho zase.

Všem pořadatelům moc Děkuji za skvělou atmosféru

Autor a závodník: Martin  Háze