Velká cena LAWI sport Dobrovice
Velká cena LAWI sport Dobrovice
UAC – závod
Trasa – Dobrovice, Semčice, Ledce, Mcely, Jikev, Jabkenice, Dobrovice
94 km, 2 okruhy
10.7.2011 - slunečno, teplota 26-30°C
čas vítěze - 02:10:17,00 avs 43,29 km/h
můj čas - 02:27:03,00 avs 38,35 km/h
V 6:00 v Jilemnici prší, všude mokro, ale přesně jsem věřil, že se to protrhá, protože se jede hromaďák a hlavní pořadatel Radek Beneš a ten umí počasí zařídit ! Dám si pořádnou snídani, 4 plátky slunečnicového chleba, marmeládu, ovesné vločky. Rychlostí jdu sbalit kolo do kufru, lehce si ho omyji. Poté si připravím velkou svačinu a k tomu nějaké doplňky, tyčky, ionťák, gel, sbalím do baťohu a jsem připraven na výlet. Okolo 7:40 dorazil spolucestující Lukáš Hanousek, který si jde zkusit první hromadný silniční závod. V 7:55 vyjíždíme z Jilemnice směr Dobrovice, silnice ještě mokrá, ale počasí se začíná vylepšovat, honí se nízká oblačnost, ale já jsem potvrdil, že z toho žádné nebezpečí už nehrozí! Lehce po 9 hod. dorazíme do Dobrovic, tam zaparkuji, lidí zatím ještě málo. Jdeme se přihlásit, příjemná atmosféra, všechni dívky usměvavý, koukám Radek si to umí pěkně zařídit, ten nezklame. Vevnitř přihlašování, tam všichni velice zkušení pořadatelé z Jičínské cykloligy, rodina Hrdinových. Po přihlášení se najím, co jsem si připravil doma. Kola vytáhneme, sestavíme, nasadíme si startovní čísla, provádíme vše v plné pohodě, protože času dost. Parkoviště se plní, objevují se převážně samí známí závodníci , občas s někým hodím řeč, při sestavování kola. Po práci se jdeme, vyjet a začínám mít obavy ze startu, říkám si rychlý start do kopce mi nedělá dobře, asi 20 minut se rozjedeme, pak se jedu rozjet více do roviny, tam si nasadím rozjezd o vyšší intenzitě a jdu ještě na parkoviště. Do startu zbývá už jen 15 minut, využiji toho, že si dám poslední jídlo a formou už těch úplně jednoduchých a stravitelných sacharidů, to je doba, kdy už mohu, protože do 15 minut se inzulín nestihne odplavit, tímž už nehrozí pocity únavy a malátnosti, měl bych užít plně k energii ve prospěch výkonů. Jenže na rychlí start do kopce jsem věděl, že mi to bude stejně prd platné. 9 : 56 příprava na start, konkurence veliká, Kooperativa Liberec, Kolokrám Svijany, All Training, Vinohradské šlapky (oranžovo), + spousta dalších týmů. V 10 : 00 start prvního balíku, celkem hned jsem našlápl, začíná se docela z ostra, protože je to do Kopce, proháníme se Dobrovicemi, směr na Holé Vrchy, a dokonce přes dlažební kostky do prudkého stoupáku, neměl jsem ještě kale žádnou sílu, tak přesně jak jsem předpovídal, hned se balík začal trhat, samozřejmě já zůstal v tom zadnějším, na kopci toho mám dost, začíná sjezd, dojíždí mě parťák z týmové časovky, Tomáš Malík, tak jsem byl překvapen, protože jsem si myslel, že už je hodně vpředu, ze sjezdu do Semčic, se zotavuji, Tomáš lehce odjede, já se jeho nebyl schopen držet, protože jsem neměl sílu z prvního nástupu. Jedu si zotavné tempo a už začínám pomaličku nabírat rychlost, za mnou mě dojíždí skupinka Norbert Klvaň z SKC Pečky, už se jich chytnu, Tomáše sjedem a začínáme se střídat na špici, převážně Tomáš Malík, jeho týmový kolega Matouš Lubas, Já, biker Jirka Kala, Petr Mašek, Norbert Klvaň, Zbyněk Petr a o zajímavé nástupy se pokouší zkušený balíkář Petr Ševčík plus další neznámé jména. První balík máme ještě v dohledu, ale ať děláme co děláme vzdálenost je pořád stejná, říkáme si to už nesjedem. Už začínám mít správné tempo, špici pravidelně střídám. Po delší době předjíždíme Lukáše Hanouska, který se dostal do prvního balíku, tak pravidelně on s námi střídá čelo. Mě začíná hodně pálit pravé oko, protože mi do kontaktní čočky sjel pot a hodně to bolelo, nic jsem neviděl, říkám si, je to o život, že závod snad vzdám, byla by to hrozná škoda a srabárna, protože se mi ve skupince dobře spolupracuje. Následuje vrchařská prémie, tam čelo táhne Norbert Klvaň. Držím se o něco v zaději. Nahoře následuje dlouhá rovina, skupina pohromadě. Říkám si, že zůstanu vzadu, abych si odpočal, popovídám si Norbertem Klvaněm, který se letos do cyklistiky opět docela obul, jezdí jičínskou cykloligu a tak, vzádu jsem si krásně odpočal, pohoda, dále jsem si popovídal s Jirkou Kalou, o závedech, o studium a podobně, oko se docela zlepšilo tak paráda. Asi 6 km před Dobrovicemi jdu opět na čelo. V Dobrovicích máme půlku závodu za sebou no hurá ! Opět následuje stoupání z Dobrovic, plus vrchařská prémie - dlažební kostky, začalo se to opět trhat. Lukáše Hanouska tam bodl hmyz, opravdu nepříjemná situace v závodě. Vyjedeme na Holé Vrchy, jede se ve skupinkách po 4, zkušený balíkář Petr Ševčík se snaží s mnou díru dotáhnout, ale on má dobrou výbušnost a podaří se mu. Opět v Semčicích se všechno opět sjede a jede velká skupina. Celkem tempo vzrostlo začíná se opět závodit. Oko začalo opět bolet od potu, sundal jsem si brýle a nasadil jsem čelo a střídáme, Tomáš Malík, dobrou výbušnost využívá Petr Ševčík, pak po rovině jdu na čelo, dále po rovině se o dobré časovkářské tempo postaral Zbyněk Petr Vetas Kralupy z my Treneek a další se střídali jako Jirka Kala, taky to uměl pořádně rozbušit.. Později se s Tomášem přestěhujeme dozadu, abychom si odpočali, vzádu naprostá pohoda. Asi v polovině druhého okruhu vidím, že někoho dojíždíme, říkám si je to vysoký, oranžový, už z dálky odhaduji, že je to Pavel Lehner (Léňa) z Vinohradských šlapek. Dojedem ho, on se k nám připojí, zakecáme se v půlce balíku. Pavel měl technické problémy 2 defekty za sebou, achjo opravdu smůla. Po zakecání v balíku naprostá pohoda, šli jsme balík opět rozhýbat, v balíku jsme se střídali Léňa, Tomáš Malík, + nějaký další z Vinohradských šlapek, následuje vrchařská prémie, Tomáš Malík se pokouší před kopcem o únik, my ostatní jedeme, nějak jak to přeci jen jde, v kopci celkem mazec držím se za Petrem Ševčíkem, opět následují nástupy a zároveň trhání se, 4 členná skupinka nám odjela, ale snažím se po rovině na kopci skupinku sjet, potom se dobře o tempo postaral Jirka Kala a skupinku jsme opět dotáhli, velké dík Jirkovi, ve skupince vzádu jsem si odpočal a opět jsem šel do čela. Asi 8 km před cílem nás sjela kategorie čtyřicátníku a výše, no paráda to byla pohoda ve velkým Balíku, sjíždíme z kopce do Jabkenic, někde tam sjedem i Tomáše Malíka, který nám uprchl, tak se smějem, ale snaha byla. Ve velkém Balíku pořád odpočívám, pohoda, pohoda, valíme neůvěřitelnou rychlostí okolo 45 km/h. O nástup se pokouší i Ruda Špicaru, tak se za něho zařadím chtěl jsem mu pomoci ho vytáhnout k cíli, krásně odpočat a jdu na čelo velkého balíku, možná jsem tam byl minutu, říkám si o nic nejde do cíle je už kousek. Pak zpomalím nechám je jet. Odpočívám a už se začíná spurtovat, také občas jsem si zaspurtoval, ale bylo nás tam tolik, že nebylo místo. A hurá Dobrovice – Cíl. Říkám si no paráda, ve zdraví v cíli, holky Hrdinovy si nás zaregistrují v pořadí a jdu se vyjet. Za mnou se objevil Jirka Kala, podáme si ruku za dobrou spolupráci. Spolu probereme dojmy, já byl celkem spokojen na to, že byl první můj hromaďák v letošní sezóně. Až na ten začátek ten nemám rád, ale co se týče tempové vytrvalosti a mít chuť po 90 km na čelo balíku, z toho jsem měl radost. Vracím se z vyjetí a na cílové pásce Lukáš Hanousek právě dojel, který mohl dojed tak nějak do 5 minut za mnou, taky toho měl dost, protože den před tím jel MTB závody. V cíli hnedka vidím hlavního ředitele závodu Radka Beneše, hned se ptá jak se jelo, říkám bylo to pěkný, hlavně super atmosféra.
Přijedu na parkoviště, proberu závod s Martinem Krupičkou, opět se zasměji, ten srandu nikdy nezkazí :D. On dojel celkově druhý a závod vyhrál Treml. Jdeme si kola sbalit do auta, rychle jídlo, jednoduché cukry, strava se nikdy nesmí podceňovat, k tomu odfláknutý strečink, protože bylo vedro 30 °C. Žízeň byla veliká šel jsem ihned koupit malinovou limodánu, fakt hodně osvěžila, ale já byl uplně grogy mrtvej, tak nějak jsem s někým pokecal, ale moc to nešlo :D, vyčerpání. Kola sbalený a jdeme do nějaké restaurace na jídlo, nejlepší by byly těstoviny, tedy komplexní sacharidy, jj strava musí být kvalitní. Hledáme, hledáme a v Dobrovicích žádná kalá restaurace, nechali jsme to být a někde cestou se zastavíme. Tak jsme se vrátili k autu, se všemi jsme se rozloučili. A vyjíždíme ve 14:45 z Dobrovic. Nakonec jsme se zastavili kousek u Boleslavi v motorestu Satelit, celkem pěkný, dal jsem si hovězí maso, brambory, špenát, k tomu pito a limo, žízeň neskutečná. Lukáš si pochutnal na moravským vrabci. Levně a kvalitně jsme se najedli. Únava byla neskutečná, v autě vedro a směr Jilemnice. Doma jsem byl v 16:30 i se sbalením kola, dal jsem si zbytek svačiny. Připadal jsem si jak nalitej. Asi 20 minut jsem si lehnul. Po odpočinku jsem zkoušel tradiční posilovnu, ale nešlo to nebudu to lámat přes kolena. Potom se jdu obléci do čistého a vyrážím na rodinnou oslavu, kde jsem si udělal prasečí den, jelení guláš a chlebíčky jen to do mě lítalo.
Měl jsem i dobrý pocit že jsem dojel v balíku s lídrem Jičínské ckloligy Tomášem Malíkem a se zkušeným balíkářem Petrem Ševčíkem, takže zase nemusím na tom být tak zle.
Celkem jsem byl spokojen, dá se to považovat jako dobrý doplněk a zlepšení celkové kondičky o vytrvalosti, kde vyladím své různé nedostatky, které jsem mohl mít do posud, jako výbušnost a jiné skušenosti spolupráce ve skupině. Velice náročný den, co se týče, aktivity plus cestování, zato perfektně strávená neděle.
Díky Beny, opravdu vydařená akce a kvalitní organizace. To vše přitáhlo obrovskou konkurenci závodníků.
Propozice závodů : www.uac.cz/kalendar-zavodu/2011/silnice/#
Liga : www.uac.cz/
web : www.kol-ja.cz/
Fotky : nikonak.rajce.idnes.cz/cyklistika_-_silnicni_zavod_LAWI_TOUR_10.7.2011/
nebo na vyhledávači na rajčeti zadat : Lawi tour
