Memoriál Václava Vele
Memoriál Václava Vele
Polojasno až oblačno teplota 25 °C
Délka traťě 9 km
14.8.2011
Po dobré vajíčkové a sacharidové snídani vyjíždím lehce před 8 z Jilemnice směrem na Železný Brod. Vyjel jsem o něco dříve, abych měl dostatek času na rozjetí, již druhým rokem jedu autem nikoliv po ose, protože na časovkářském speciálu se daleká jízda nedá tolik vychutnat nežli na klasickém silničním kole. V 8:30 přijedu do Železného Brodu ke koupališti, kde již probíhá prezentace, zaparkoval jsem 100m za prezentací vlevo ve směru jízdy. Pořadatel Petr Kadlec korigoval dopravu. Jdu se přihlásit, zatím tam ještě nikdo nebyl takže vše probíhalo v klidu, příjemná atmosféra přesně tak jak má být. Zaregistruji se, dostal jsem startovní číslo 9, takže bych měl startovat v 10:09 krásný čas, budu to mít brzy za sebou. Po registraci začínám potkávat samé známé, docházím k autu mezitím potkám hlavní adepty na vítězství zároveň i pořadatelé závodu jako např. Tomáš Malík a Jakub Nechanický. Konkurence už začíná houstnout, říkám si dneska to bude těžké. No nic jdu si vybalit kolo z kufru a převléct se do vlastní kůže, čas plyne. Během 20 minut mám vše hotové a jdu se rozjet. Začínám kompenzační jízdou, soustředím se na správný posed, abych se zbytečně nehýbal, rovněž zaměřuji se na správné šlapání. V půlce trati potkám hlavního trenéra Karla Kopra, otočím se a kousek se svezu sním zpět, rozebereme stravu apod. U mostu se otočím a jdu si projet celou trať, vyzkouším převody, aby správně řadily a za mostem nasadím zkušebně tempo, celkem to frčelo, cítil jsem se odpočat a svěží, akorát se mi zdá, že pořád odpočívám :D, počasí naprd no. Vyjedu si svižným tempem závěrečné stoupání na Bozkov, různě zkouším držení řidítek na střídačku, abych udržel co nejvíce konstantní rychlost, vyjedu nahoru k cíli, otočím se a jedu zpět do Železného Brodu. Mám naplánované, že 30 minut před startem si dám banán a přesně tak vycházelo. Posvačím, přijel Lukáš Hanousek a Petr Ševčík, probereme současnou situaci o závodu podmínky apod., dají si ke mně do auta věci a pomaličku jdeme na start. Začíná se startovat, už mě začínají vyvolávat, tak se postavím do fronty, stojím za startovním číslem 7, protože 8 se někde zdržela takže budu čekat 2 minuty, závodník s číslem 8 přijel na poslední chvíli, už mu běžel čas a odstartoval. Nyní startuji, tempo rozjedu ve stoje a lehce po 100 m si sednu a jdu do hrazdy, začátek celkem dobrý, po kilometru předjíždím osmičku (Ladislava Pršku), tempo celkem slušné, za mostem následuje neviditelné a nepříjemné stoupání, je poznat, že zpomalím na pár sekund se postavím, abych nabral rychlost (zadařilo se) po zbytek stoupání sedím zalehlnut v hrazdě, za horizontem to rozšlapu a následuje klesání, rozvalím vysokou rychlost, opět začíná mírné stoupání a tam rychlost udržuji zalehnut v hrazdě. Střídám lehčí a těžší převody, dle sklonu, jsou celkem těžké zatáčky, tam jde o techniku a nějaké sekundy lze i nahnat. Vyjíždím do Podbozkova celkem to odsýpá, mohl jsem tam jet i rychleji rezervy byly, začíná poslední rovina před stoupáním na Bozkov, tempo si tam stále udržuji, ale i tak by šlo tam zrychlit, jenže jsem se šetřil, možná trochu chyba. Odbočuji do leva, hodně fandících lidí a fotografů, přehodím na malou a švihám si kadenci (možná tím jsem ztratil), ale s kadenčními převody jsem byl živější a rychlost postupně zvyšuji tím si to možná vykompenzuji, ale moc jsem se šetřil, poslední dobou neumím jet na doraz. Snažím se jet v hrazdě, ve čtvrtině kopce podpora – rodina Tomáše Malíka, viz. Foto. I tam se snažím jet zalehlnut v hrazdě, 100 m za nimi začnu střídat pozice držení řidítek a skutečně jsem tempovou rychlost udržoval, opravdu základy tréninku tam byly značně znát, akorát jsem do toho měl více dupat a přidat na rychlosti tyto nedostatky mi chybí k vítězství obzvlášť letos. Na silnici vidím 1km zbývá do cíle a přibližuji se k Miroslavovi Bublovi se startovním číslem 7. Začínají serpentýny, ve druhé serpentýně Miroslava předjedu a tam je důkaz času. Motivace stoupla vidím na silnici 200m zbývá do cíle, tempo zvýším, vidím 100m do cíle a dokonce jsem vstal a závěr jsem dokončil spurtem. Cíííl hurá. Oddýchám si říkám si jelo se mi opravdu dobře, ale možná ta rychlost mi chyběla, někdy se může jet dobře, ale výsledek stojí zaprd. V cíli byl ještě přede mnou dojetý závodník Aleš Zeman, který se přidal do fajnové party klubu železnobrodských cyklistů. Dáme si tam občerstvovačku, banán, hodím do sebe i miňonku a šťávu, pěkně to měli udělané. S Alešem popovídáme o stravě, o superkompenzační výživě, kterou Aleš zkoušel a jistě by o tom mohl povyprávět. Zeptáme se na časy, dozvím se, že mám čas 15:31, říkám si to je hodně špatný se zhoršit oproti loňsku o 15 sekund, vloni jsem měl čas 15:16, vrtalo mi hlavou čím to je, říkám si vloni bylo lépe opravdu jsem pilně trénoval, byl jsem unaven při závěrečném spurtu, ale rychlost tam byla. Jenže letos jsem se cítil v pohodě, připadalo to, že to odsýpalo, ale skutečně tam rychlost nebyla tak dokonalá, zhodnotil jsem je to opravdu o najíždění. Jedu s Alešem dolů, potkáváme závodníky jak to frčí a fandíme, jedu k autu kolo si rozložím, obléknu se do civilu a jdu na guláš, což na kluky z Železného Brodu si udělám prasečí den. Nikde ani noha, sedíme ve čtyřech probereme závod. Potom jdu popovídat ještě s dalšími závodníky. Výsledky vyvěsili těsně před 13hod, dopadl jsem 8. celkově z 97 závodníků, 6. v kategorii, škoda té rychlosti. Časovku vyhrál Libor Erben, dosáhl nového traťového rekordu s časem 14min29s, na krásném 2. místě Tomáš Malík čas 14min55s, který letos boduje, co závod to bedna a na 3. místě, velice překvapil na časovce Filip Zaoral čas 14min 58s. Velice dobře se umístil týmový kolega zároveň předseda klubu slavie, Karel Kopr 4.celkově, 1. v kategorii, všem velká gratulace. Dal jsem si odjezd do Jilemnice.
Co Mě čeká :
Příští víkend dávám velký odpočinek a pak v týdnu by měl následovat tvrdý trénink už najisto, budu začínat objemy a postupně převádět do rychlostí. 4.9.2011 časovka na Špindlerovku, 11.9 a 12.9 víkend, kde by měly vyjít 2 časovky pěkný trénink na mistrovství republiky a 28.9 by měl být vrchol zakončen českým pohárem - mistrovství republiky v časovce dvojic (Březnice – u Příbrami, délka trasy 50km) s Karlem Koprem, musím do té doby ještě hodně makat…věřím že se to té doby vzpamatuji…po mistrovství dám klasický podzimní oraz...čas na kulturu a s přáteli na pivo
