Druhá polovina sezóny, sudety, vysoký
Aktualizace 6.7.2010
Sezóna se nám přehoupla na polovinu, zatim se celkem začalo dařit a malý popisek o silničním maratonu Specialized Sudety tour v Teplicích nad Metují
Vysocká časovka 27.6.2010 - dojezd do cíle proti větru
Oproti té první časti sezóny je druhá část sezóny rapidně lepší obslášť v rovinatých časovkách. Během posledních měsíců jsem absolvoval 7 dalších závodů, 4 rovinaté časovky, 2 hromadné závody, 1 časovku do vrchu. Zhodnotil bych, a letos jsem zjistil, že rovinaté časovky je a pro mojí postavu uplně nejlepší disciplínou a nadále se chci v tom orientovat a rok od roku zlepšovat, postupem času se prosadit ve vyšších ligách a na slušných pozicích. Dále udržovat si své dobré tempo, ale bohužel v hromadném závodě moc neumím využít, během posledního měsíce jsem vybojoval dvě bedny a dvě krásné bramborové madaile, musím říci, že i celkem na tomto kole časovkářském horší jak 4. místo nepadlo. Také jsem si zajel 2 hromadné závody, prvním byla Tour de Malá Skála Extraliga masters, profil byl kopcovitý a dlouhé sjezdy celkem náročný terén, na 70. km mě začaly chytat křeče do nohou a umístění špatné, ale byl jsem rád, že 
jsem si tento závod vyskoušel, kde jsem nasbíral spousta nových zkušeností a zlepšení kondičky na příští týden, kde následoval obtížný a těžký maraton Sudety tour, na Sudetech se mi jelo rozhodně lépe než na Malé Skále, hlavně v kopcích, konkurence a atmosféra skvělá, počasí polojasno teplota 30°C, velmi náročné kopce jako např. Vysoká Srbská, Bezděkov nad Metují, Velké Petrovice, Maršov a Odolov, na 150 km, jsem začal chytat krize únavy, nemohl jsem vůbec šlapat, balíky mě předjížděli, říkám si, když už jsem 3 km před cílem tak to musím přeci dojed a odpočítávám, 2 km, za dalších 5 minut 1km a po 500 m, počítám metry 200m, 100m, 50m a už hurá vidím cíl, nahoře uplně vyprahlej, chvíli odpočinu sežeru zbytky žrádla co jsem nasbíral na občerstvovačkách po prázdných kapsách a sjedu k autu nemohl jsem ani sjed z kopce jak všechno bolelo, musel jsem odpočívat i cestou z kopce, ale měl jsem dobrý pocit, že jsem závod vůbec dojel a počítám to za velmi kvalitní trénink a zároveň i skvělý objem, což dá hodně k jakékoliv disciplíně. Uložili jsme si kola do auta a s cestujícím kolegou z jičínské cykloligy s Martinem Kohlem jsme probrali závod, který už něco zažil a má spousta zkušeností na maratonech, oba jsme zjistili, že to byla dřina samé extrémy, vedro, kopce jak střechy, žízeň. Přepravili jsme se autem k cíli na občerstvení, tam jsem se nabouchal logicky po náročné aktivitě jednoduchých sacharidů (cukrů), dobrého medovníku a marokánek k pití výtečné pito značky birell a jelo se domu, doma jsem byl rád, že jsem ve vaně a že jsem se vůbec z té vany vykopal do postele, prostě celý den ve skluzu + cestování za vedra autem asi 150 km, těžká aktivita na kole okolo 160 km s převýšením přes 3000m, byl to těžký den, spal jsem jak zabitej.
Dalším celkem dobrý výsledek byla časovka do vrchu Košovákem, kde jsem se oproti loňsku zlepšil o 7 sekund, a vyneslo mně to na 7. příčku na to, že nejsem vrchař, nepředpokládané bylo hlavně, že košovák jsem zvládl pod 10 minut s časem 9m :55 s. O dalších závodech podrobně je napsáno na : www.ondrej-vojtechovsky.cz/mytreneek/
Foto ze silničních Sudet tour 1. kolo závodů, vjíždím k občerstvovací stanici docela vysmátej, už se těším na banány a na vodu
2. kolo závodů srandičky už přestávají po nějakých 120 km, jsem rád, že vůbec fotografa registruji a do cíle zbývá ještě asi 40 km
