Časovka na Zlaté návrší
Časovka na Zlaté návrší
28.9.2016
Délka tratě: cca 21 km
Převýšení: 1000m
Absolutní vítěz: Tomáš Malík 57:44
Můj čas: 1:07:50s, 2. místo celkově a zároveň v polovině
Počasí: dole polojasno 17°C, nahoře 10°C a mlha
Na svatého Václava se konala „neoficiální“ časovka na Zlaté návrší. Startovalo se v Hrabačově u Jarmary. Účast slabá, ale opět další ročník potvrzen! Jedná se o těžkou a poctivou časovku, kde v dlouhém kopci musíme odolávat vnějším adaptačním podnětům. Proto na této akci se vždy ukáže pravda! Tady je vidět, kdo má najeto a kdo ne. Na startu se nás moc nepostavilo. Ukázali se tam čtyři závodníci, ale z toho startovali pouze dva. Jeden vyhrál a druhý prohrál. Ale později ještě startoval Tomáš Hanuš z Valteřic, který na vrchol dorazil s časem 1:25:45s.
Před 13. hodinou marně vyhlížíme další závodníky
Těsně před startem
Samotný závod:
Startovalo se cca ve 13:00 v Hrabačově od Jarmary, kde jsme si každý zmáčkl stopky, s tím, že v cíli si změříme svůj čas. Tomáš vypálil dost ostré tempo, tak přes Štěpanice se ho ještě držím, ale za obcí ho nechám jet. Časovku si chci zajet na pohodu a ne se vyždímat, protože v sobotu mě čeká horský půlmaraton ve Špindlerově Mlýně. Přepadly mě myšlenky o běhu, v momentu rychlosti polevím a snažím se rozdýchávat nosem. Držím se řidítek a nádech / výdech prohlubuji. Také se samozřejmě zaměřuji, aby lopatky byly přiměřeně vtahovány k páteři. Cítím se fakt dobře! Určitě se mi dýchaní zlepšilo díky Frolovůmu dýchacímu trenažéru, na kterým dýchám každé ráno 20 minut nalačno. Tomáše už nevidím a Vítkovicemi si valím svoje tempo, že se neflákám ani nedřu a hluboce dýchám nosem. Zkrátka a dobře cítím kyslík a živost! Žiji s dobrým pocitem, že mám v plících čistý vzduch, jako ostrý výhled ze Zlatého návrší a plicní sklípky se neustále rozšiřují, tím viditelnost do krajů např. ze 1400m.n.m. se neustále zlepšuje. V podstatě celkem ostrou jízdu si užívám, jedná se o tempo, kdy krásně spotřebovávám kyslík a někdy se možná dotknu kritického bodu (hranice k produkci laktátu a zároveň ho ještě odbourávám). Nejedu na tepy, ale na subjektivní pocity, protože svoje tělo už trochu přeci jen znám. V podstatě si frčím pohodovou rychlostí jako rychlík z Benešova u Prahy směrem na Prahu, ten to po této trati také valí takovým pohodovým a dost rychlým stylem jízdy. Koncem Vítkovic začne výraznější stoupání a tempo nedřu. Přes parkoviště by se měly otevřít první výhledy na Kotel a Zlaté návrší, ale tentokrát nic nebylo vidět. Dalo by se přirovnat plicním sklípkům u těžkého kuřáka. Nastává nejtěžší stoupání na Horní Mísečky. Tempo nedřu a dýchám nosem, cca se pohybuji těsně pod kritickým bodem. Tudíž kyslíkový deficit není tak strašný a v pohodě všechno zvládnou nosní otvory i výdechem. Na Horních Mísečkách se dovolím podívat na čas, který se pohybuje okolo 44 minut. Tak zde si říkám, že pod hodinu už to nebude. Tak zase jedu svižným tempem, tak aby mně nebylo nepříjemně. Nad Jilemnickou boudou se pohybuje mnoho turistů a jedu si svižně. V serpentinách si jedu konstantní tempo a turisté na mě koukají jako na blázna. Poslední dlouhá a nekonečná rovina do cíle. S narůstající nadmořskou výškou se dýchaní zhoršuje, ale nosní dírky přísun kyslíku zvládají. Mlha jako plíce u kuřáka. Po vrstevnici se pohybuje mnoho turistů a opět koukají jako na blázna. Už vidím patníky, takže se blížím k vrcholu. Rychlost nezvyšuji a jedu, tak jak jedu. Tomáš mi jede naproti. Přibližuji se k poslední zatáčce a pár metrů do cíle. Vepředu se objevuje Vrbatova bouda. Cca. 30m před Vrbatovou boudou zmáčknu stopky, které signalizují 1:07:50s. Na pocity spokojenost. Tomáš byl o 10 minut rychlejší. Jo, bývaly časy, kdy jsem to jezdil o 10 minut rychleji. V roce 2009 za 58:10. Dlouho jsem na kole neseděl, nemohu chtít více.
Poprosíme turisty o foto, a rychle jedeme dolů.
Cestou zpátky mě ještě Tomáš přemluvil ať s ním vyjedu kopec na Roudnici. Tam jsem docela hotový. Ale dorazím domů a pohoda. Napustím plnou vanu horké vody a regeneruji. Poté 5 minut na dýchacím trenažéru + rychlé cukry.
Výsledky:
1. Tomáš Malík 1984 SSC Železný Brod 57:44s
2. Martin Háze 1985 KC Slavia Praha 1:07:50s
3. Tomáš Hanuš 1969 Arni Valteřice 1:25:45s
Tak snad příští rok se sejdeme ve větším počtu!
