Běh týnišťskými pralesy, Martin Háze

Běh týnišťskými pralesy - půlmaraton

8. 7. 2017

Běh týnišťskými pralesy

Místo: Týniště nad Orlicí

Datum: 08.07.2017

Délka závodu: půlmaraton (21,1 km)

Typ tratě: krosový terén, asfaltové cesty, zatáčky – profil zvlněný

Absolutní vítěz: Václav Dobeš 1:23:43

Můj čas: 1h:29:50s, 6. místo celkově z 54 účastníků

Počasí: VEDRO, DUSNO

Poslední týdny cítím, že v tréninku se začíná akumulovat únava a tělo je celkově vyčerpané. Výkonnost na závodech stagnuje nebo jde dolů! Není se čemu divit, od března jedu 1-2 závody o víkendu (asi pouze dva víkendy byly volné), do toho v týdnu těžké zápřahy - intervalové tréninky a tempové běhy, které mi pomohly k celkovému se zlepšení. K lepší regeneraci mě pošouply dýchací cviky, tím lépe regeneruji, jinak únava by mě zastihla dříve. Tím jak je člověk unavený, zhoršuje se i kvalita držení těla (protrakce ramen, nízká kontrakce hlubokého stabilizačního systému - HSS včetně příčného svalu břišního, oslabují se dolní fixátory lopatek,…) Naproti tomu se přetěžují trapézové svaly, krční páteř, přední ramena, bederní páteř, flexory kyčle,… Díky nízké aktivizaci hlubokých břišních svalů způsobené únavou může stoupnout i hmotnost, což na sobě pociťuji – mám o dvě kila více. Věnovat se kompenzačním cvičením v sezóně je zcela nemožné, není síla. Hlavní limitací je postupně získaná únava. Samozřejmě nic nejde táhnout do nekonečna a tělo žádá o odpočinek. Pro mě adekvátním řešením je zvolnit a odpočívat, tedy sezónu si rozpůlit na dvě části (jarní a podzimní běhy). V létě něco běhat podle subjektivních pocitů. Třeba Dvoračky :-D

K závodu: Zhruba v první polovině tratě jsem si myslel, že do cíle nedoběhnu a už možná po šestém kilometru to zabalím. Mít toho dost už na 6. kilometru v půlmaratonu nezní moc dobře. Únava, vedro a neběží se mně dobře, tělo avizuje, že opravdu potřebuje na nějakou dobu zvolnit. Ve druhé polovině před otočkou zjišťuji, že se pohybuji okolo osmého místa. Taky si říkám, kde by se ve mně bralo vzdát závod? Ihned mě nakopla motivace a přes únavu do toho šlápnu. Druhá půlka se běží podstatně lépe, zabírá motivace (psychologické faktory)! Je všechno v hlavě a na veškerou únavu musím zapomenout. Předběhnu jednoho mladíka a postupně i Tomáše Háka, u kterého jsem si myslel, že ho nepředběhnu. Asi 7 km do cíle mě předběhne vynikající tempař - Ondřej Samek, se kterým držím tempo. Oba sbíháme Pepu Jakeše a zbývají poslední 3 km do cíle. Držím se kolegy, ale v posledním kilometru se mi lehce vzdaluje. Dobíhám na šestém místě celkově s časem 1:29:50. Na tu bídu spokojenost, ale postupně prohlubující únava je cítit. Budu odpočívat, a těším se na lepší výkony po odpočinku!